Když člověk potřebuje péči, nepřichází o svá práva

Při výběru sociální služby řeší rodiny mnoho věcí.

Je volné místo?

Kolik služba stojí?

Jak vypadá zařízení?

Jaká je dostupnost péče?

Vedle toho ale existuje ještě jedna důležitá otázka:

Bude se tam s mým blízkým zacházet s respektem?

Právě na podobné situace myslí pravidla, která musí registrované sociální služby dodržovat.

Péče není jen o jídle, hygieně a bezpečí

Když člověk začne využívat sociální službu, neztrácí tím svá práva.

Pořád má právo:

• na soukromí,
• na důstojné zacházení,
• na informace,
• na kontakt s rodinou a blízkými,
• na vlastní rozhodování v běžných věcech,
• na možnost ozvat se, pokud s něčím nesouhlasí.

To může znít samozřejmě. V praxi ale nejde vždy o maličkosti.

Jak vypadají práva člověka v běžném životě

Ochrana práv není jen téma pro inspekce nebo metodiky.

Projevuje se v každodenních situacích.

Například:

• pracovník před vstupem do pokoje zaklepe,
• klient ví, kdo vstupuje do jeho pokoje,
• personál mluví s klientem, ne pouze o klientovi,
• člověk má možnost rozhodnout o běžných věcech svého dne,
• osobní informace nejsou probírány před ostatními klienty.

Právě v podobných situacích se ukazuje, jak služba přistupuje k důstojnosti člověka.

Co řeší Standard kvality č. 2

Každá registrovaná sociální služba musí naplňovat standardy kvality sociálních služeb.

Standard č. 2 se věnuje ochraně práv osob.

Poskytovatel musí mít nastavené postupy, které pomáhají předcházet situacím, kdy by mohlo dojít k porušení práv klientů.

Zároveň musí pracovníci vědět:

• jak práva klientů chránit,
• jak řešit situace, kdy se různá práva dostávají do konfliktu,
• a jak podporovat člověka v rozhodování o vlastním životě.

Nejde tedy o jeden dokument v šanonu. Smyslem je, aby se ochrana práv promítala do každodenní práce.

Když rozhodují druzí

S přibývajícím věkem nebo zdravotními obtížemi se někdy stává, že za člověka začnou rozhodovat ostatní.

Rodina, personál nebo okolí často jednají v dobré víře.

Přesto je důležité nezapomínat, že člověk by měl být součástí rozhodování o věcech, které se ho týkají.

To může znamenat například:

• zapojení do plánování péče,
• možnost vyjádřit svůj názor,
• respektování osobních zvyklostí,
• nebo možnost odmítnout některé činnosti, pokud to situace umožňuje.

Důležitá je i možnost stěžovat si

Součástí ochrany práv je také možnost upozornit na problém.

Klient i jeho rodina by měli vědět:

• komu mohou stížnost podat,
• jak bude řešena,
• a jaký bude další postup.

Kvalitní služba nevnímá stížnosti jako útok. Jsou jedním ze způsobů, jak zlepšovat poskytovanou péči.

Co si všímat při návštěvě služby

Při výběru zařízení nebo jiné sociální služby se vyplatí sledovat i věci, které nejsou na první pohled vidět.

Například:

• Jak personál komunikuje s klienty?
• Oslovuje je jménem?
• Mluví přímo s nimi, nebo pouze s rodinou?
• Respektuje jejich soukromí?
• Vysvětluje, co se bude dít?

Odpovědi na tyto otázky často napoví více než nové vybavení nebo opravená budova.

Proč se o tom mluví právě teď

V médiích se opakovaně objevují případy zařízení, kde vznikají pochybnosti o kvalitě péče nebo o dodržování práv klientů. Nedávno na problematiku znovu upozornil veřejný ochránce práv v souvislosti se zařízeními fungujícími mimo systém registrovaných sociálních služeb.

Tyto případy připomínají, že péče není pouze o zajištění základních potřeb. Stejně důležité je, zda člověk může žít důstojně a s respektem ke svým právům.

Důstojnost není nadstandard

Potřebovat pomoc neznamená vzdát se soukromí, vlastních rozhodnutí nebo možnosti vyjádřit svůj názor.

Právě ochrana práv člověka patří mezi základní znaky kvalitní sociální služby.

A při výběru péče by měla být stejně důležitá jako cena, dostupnost nebo rozsah poskytované pomoci.